Vědí vůbec straníci všech barev, zvláště modré, co to je podnikání? Pro valnou většinu je to snad jen administrativní záležitost, ke které přivede podnikatele rozhodnutí, na základě příslušné podpory politiků a administrativní mašinerii. Tak se jim snaží pomoci. Léta jim slibují snížení administrativní zátěže. To se slibuje nejlépe. Většinou ani nikdo neví, co se za tím skrývá. Nebo různé úlevy, jak pro koho, včetně přímých podpor z peněz daňových poplatníků. Podnikání ale ani zdaleka není dané formulářem na živnostenském úřadě a dalšími administrativními úkony.
Ve stručnosti lze vyjmenovat několik základních náležitostí, které za standardních, snad běžných, hospodářských podmínek podnikatel zvažuje při rozhodování o možnosti podnikat.
Aby vůbec mohl zvažovat možnost podnikání, musí objevit svou podnikatelskou příležitost. To je asi zásadní, a také nejobtížnější. Ne každý je schopen takovou příležitost objevit. Proto úpodnikatelů není mnoho. Tady ale je dobře hned vyloučit podnikatele, kteří nepodnikají. To jsou ti, co si pořídí živnostenský list, a poté pouze vykonávají práci, kterou by jinak vykonávali na příklad jako zaměstnanci nějaké firmy. Je to modifikace známého "Schwarz systému". Mnoho neriskují, a tomu odpovídá i zisk, který se blíží obvyklé mzdě plus výhody podpory a úlev od státu, oproti jiným zaměstnancům. Proto jsou pro firmy zajímaví. Nic neobjevili, prodávají hlavně svoji práci (tedy pouze výrobní faktor). Ty ale nebudu uvažovat, nejsou to v podstatě podnikatelé. Nakonec vžil se pro ně pojem osoby samostatně výdělečně činné. Podnikatelé, kteří objevili svou příležitost, jsou přesvědčeni, že jim přinese zisk. Zisková příležitost. Znalost trhu a správný odhad budoucích potřeb spotřebitelů je důležitý a rozhoduje o jejiích úspěšnosti. Odhad a znalost trhu je možný jen tehdy, když trh stejně jako potřeby lidí nejsou manipulovány a deformovány politickými zásahy.
Taková příležitost je ale vždy spojena s rizikem. Podnikatel na základě svých ekonomických kalkulací zvažuje, zda možný zisk odpovídá riziku, které odhaduje. Pokud usoudí, že riziko je větší, než očekávaný zisk, hledá jinou příležitost. Tady ovšem může být ovlivněn možným darem, tedy dotací, resp. tzv. podporou od státu. Ta může jeho propočet ovlivnit tím, že bude sníženo jakoby riziko špatného rozhodnutí. To ale vůbec neznamená, že se změnila kvalita jeho podnikatelského záměru. On tím, že obdrží dotaci, sníží eventuální ztrátu, která by jej postihla, pokud jeho předmět podnikání, tedy zisková příležitost je špatná, tedy ne zisková ale ztrátová. Po skončení podpory, projekt zpravidla končí.
Podnikatel nepodniká kvůli tvorbě pracovních míst. Ani kvůli ideologickým proklamacím stran, ale kvůli zisku. Pokud ne, tak dříve či později s podnikáním skončí. Ztrátové podnikání může existovat jen krátce po dobu dotací, nebo čerpání vkladů podniketele. Ti, kteří tvrdí, že zisk není hlavním motivem, tak lžou. Bojí se v prostředí, které zrovna zisku nefandí, kde lidé význam a úlohu zisku nechápou, mluvit o zisku. Motivace k podnikání je daná ziskem nikoliv stranickou ideologií.
Státu resp. politikům jde o daně, chtějí hospodařit s cizími penězi. Chtějí přerozdělovat, podporovat to, co jim umořní udržení moci. Paušální výdaje podnikatelů představují určité zjednodušení výpočtu daně. To je pravda. Ale ono zjednodušení a prospěch pro někoho, přináší znevýhodnění ostatních subjektů a následnou deformaci trhu. Dejme tomu, že živnostník s nevýznamným příjmem by mohl tento způsob použít v prvních letech podnikání. Jaký je ale důvod preferovat tento systém v obecné rovině. Je vedení účetnictví při milionovém příjmu nepřekonatelnou překážkou podnikání? Zaměstnání účetního třeba jen na částečný úvazek je výdajem, který by znamenal kolaps firmy? A proč to vůbec takto uvažovat. Pokud podnikáš, tak účty k tomu patří. Pokud to nechápeš, tak nepodnikej.
To co by tedy mohlo být radostnou zprávou pro podnikatele od rádoby pravicové strany, by mohlo být sdělení, že podnikatelé, velcí, malí, budou mít stejné podmínky. Budou platit stejné sazby dané z příjmů. Stát nebude poskytovat nikomu žádná privilegia a tím deformovat trh. Ale hlavně, že jim nebude brát motivaci k podnikání, tedy podnikatelský zisk. Přerozdělování zisku prostřednictvím daní je typické pro socializmus. Je ovšem známo, že v socializmu se podnikat nedá. Takže podpora podnikání, nebo jen primitivní podbízení se voličům preferovaným - živnostníkům? To je k pravicové politice málo. Nebo snad ani o takovou politiku nejde? Jde jen o tu moc?