Pavel Zadražil

Pan umělec Týc se stal celebritou.

25. 03. 2012 22:15:29
Media mi opět umožnila sáhnout si na dno schopnosti odolávat jejich náporu tam, kde bych to snad ani nečekal. Propagace avantgardního umění a výroba celebrit. Těžko říci jak z toho ven.

Už zavření pana umělce do vězení bylo významnou udáklostí pro veřejnoprávní televizi a nejenom pro ni. Prostě událost. Poté přišla pauza. Pan umělec si sedl na pankrácký kavalec a užíval si změny prostření. Čerpal inspiraci do další tvorby. Z vězení žádná zpráva. Neunikly snad ani odposlechy. Tím ovšem příběh neskončil. Už několik dní před propuštěním, zejména veřejnoprávní televize avizovala, že pan umělec bude propuštěn. To jako aby bylo jasné, že to je událost, kterou národ musí vědět v patřičném předstihu. A pro správnou orientaci i informace které i těm neználkům ignorantským dává na vědomí, že pan umělec z vězení odchází jako celebrita. V den propuštění, u věznice opět pozorná media, aby zprostředkovala první slova kriminálníka umělce a dala na vědomí poplatníkům, že pan umělec odjede na silné motorce v doprovodu přítelkyně. I tak se dají vyrábět celebrity.

Nakonec proč ne, i když celebrit je dneska tolik, že by se s nimi dalo dláždit. Je mimo jiné načase, o významných celebritách mluvit jako o supercelebritách. Celebrity si svoji jepičí slávu mohou užít, a protože je postavená zpravidla jen na chymérách tak dlouho nevydrží. I tak ale umělce prostáčky může potěšit. Dosáhnout uznání skrzevá tvorbu, bez pouliční produkce, mediální mafie, je dneska obtížné. Výtvarník, co tvoří a tvoří se ani veřejného uznání dočkat nemusí. Dávno už neplatí, že dobré umění se prosadí samo. K tomu prosazení ale sloužili u výtvarnáků zejména výstavy, presentace a tak. Ne ulice. Inu zřídka kdy doba bývá horší než lidé. A umění? Panáčci na semaforech.

Autor: Pavel Zadražil | karma: 15.90 | přečteno: 863 ×
Poslední články autora