Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak šlo vejce na vandr.

20. 03. 2012 10:50:42
Pohádka, kterou si pamatuji z knihy pohádek, potrhané to knihy, sotva držící pohromadě, leč s pohádkami, které se reálně neodehráli. Podobné pohádky může našinec číst i dnes, nejsou v otrhaných knihách, ale v médiích všeho druhu. A také nejsou o vandrujícím hrdinném vejci a jeho kamarádech, ale o úžasných příbězích dneška.

Vejce. Aby bylo laciné a vyrobeno s minimálním úsilím, tak se vyrábějí ve velkodrůbežárnách, kde se počty nosnic pohybují v desítkách tisíc. Ze dvorků a zahrad, kde lidem dělali starosti s hrabáním anglických trávníků a zatěžovali je svými potřebami krmiv a ustájení se přesunuli do klecí, nebo zřídka na tzv. hlubokou podestýlku. Konkurence pak tlačila chovatele do racionality z různých hledisek. Snižování investičních nákladů na nosnici, maximalizace produkce, využití krmiv, minimalizace lidské práce. A tak se z běžného chovu na dvorku stal výrobní proces, optimalizovaný tak, aby přinášel co největší zisk. Tedy to co zbude z rozdílu výnosů a nákladů. To ale žádná pohádka není. Je to spíše ekonomika.

Pro takové podmínky chovu, se slepice, ale příhodnější pojmenování je nosnice, šlechtili. Jinak by neobstáli. Proces to je složitý, ale cíl je poměrně pochopitelný. Vytvořit tzv. hybrida, který bude poskytovat maximální užitek v podmínkách, kde běžná slepice by mnoho užitku neposkytla. Pro maximální užitek se potom také optimalizovaly další faktory prostředí. Délka světelného dne, teplota a výměna vzduchu, optimální složení krmiv. Otázka také je, jak dlouho taková nosnice tento chov bude snášet při maximální užitkovosti. To všechno dohromady přináší efekt, který je promítnut v množství vajec vyprodukovanými za produkční cyklus, za rok, nebo za dobu životnosti investice.

Jak ale poznat zda jsou to podmínky vhodné pro nosnici. Ona nedisponuje totiž „druhou signální soustavou“ a tak neřekne ani v sebelepším dotazníkovém šetření nic. A tak nezbývá nic jiného, než vycházet z možnosti, že když produkuje maximum, tak asi všechny ty zmíněné podmínky jsou v optimu, které ji vyhovuje, a kterým je schopná se přizpůsobit. Jak prosté. Celé roky jsme s tím vystačili. Leč našli se lidé, kteří přišli na to, že nosnice potřebuje v některých prvcích „humánnější“parametry. Jsou to ti, kteří rozumějí řeči zvířat, jejich pocitům. To také je z pohádek dávno známé. Stačí si dopřát k obědu pohádkového hada a je to. Chovatelé nosnic ale nežijí zpravidla v pohádkách. Králové z pohádek co rozumí řeči i nosnic, však usoudili, že slepice si zaslouží některé změny, aby se mohli chlubit na trhu vejci produkovanými „welfare“. Králové tedy nařídili změny velikosti klecí. Slepice nosnice se tedy po ránu alespoň protáhnou. Vejce ale zůstala stejná. Jen poddaní je museli vybavit razítkem, aby welfare chovy mohli dostat na trhu privilegium, a že jiná se prodávat nebudou.

Trh vajec najednou přestal být tím pohádkovým místem svobodné směny a stal se deformovaným trhem, kde stejná vejce si nebyla rovná, pokud neměla razítko. A tak se stalo, že těch progresivních privilegovaných je méně. Prozatím. Protože je jich méně, tak při stejné poptávce nejsou pro všechny spotřebitele. Král nevydává přídělové poukázky na vejce a tak si je mohou koupit jen ti, kteří jsou ochotni zaplatit více. A nedostatek vajec není. Je jich na trhu stále dost ke koupi. Jsou však vyráběna neefektivněji a tak jsou dražší. To také není pohádka, ale politika.

Kdo na tom ale vlastně vydělal? Ten kdo má razítko, ten kdo prodává nařízenou technologii, obchodníci, co vědí, že vajec není dost a je třeba jimi zásobovat především ty, kteří si je chtějí zaplatit, ti kdož vyrábějí vejce v jiných královstvích a samozřejmě pan Král. Ten vybere větší daně, zaměstná více dohlížejících a vděčných úředníků. Kdo na to doplatí? Všichni. Pan Král bude vládnout nekonkurenceschopným drůbežárnám, spotřebitel bude mít méně vajec, za stejné peníze. Producenti budou vynakládat náklady mimo jiné i na hledání toho jak Královo nařízení obejít atd. Novodobá vejce totiž nevandrují jen ve skořápkách ale v mnoha výrobcích. A to také není pohádka, ale realita.

Autor: Pavel Zadražil | úterý 20.3.2012 10:50 | karma článku: 8.32 | přečteno: 861x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Soudruzi mají poněkud vetchou paměť

Naši soudruzi ve snaze kritizovat současnou životní úroveň v naší zemi, nás porovnávají s vyspělými zeměmi, ale nějak zapomínají, že sami mají máslo na hlavě. A to pořádné.

22.9.2017 v 6:11 | Karma článku: 22.21 | Přečteno: 397 | Diskuse

Libuse Palkova

Bude EET zavedeno i v kostelích?

Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

22.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 375 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 373 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 4.19 | Přečteno: 205 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2000
Důchodce, se zájmem o ekonomiku, politiku a aktivní stáří. Svoboda jednotlivce je to, oč tu běží.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.