Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme se opravdu zbavit korupce?

14. 01. 2012 18:42:41
Nekonečné řeči o korupci a o tom jak s korupcí „bojovat“. Hledání postupů a technik, dovolávání se legislativy a jejího zlepšení. Transparentnost přerozdělování, zejména státních zakázek jako objev století.

Každý tomu jevu rozumí podle svého. To není nic neobvyklého. Návrhů jak se s korupcí poprat je požehnaně, leč výsledek téměř žádný. Snad tu i tam, se někteří korupční aktéři krátkodobě omezí, a jakmile přijdou na nové příležitosti, res. finesy, opět rozjedou svůj korupční byznys. Někteří nekvalifikovaní jednotlivci jsou prásknuti resp. odhaleni a mají smůlu. Je to zcela v souladu s tím, jak lidé v politické sféře usilují o svůj prospěch. I v té jsou někteří schopnější a jiní méně schopní. Tento proces je nekonečný. Má však jednu slabinu, která je z principu naprosto spolehlivým prostředkem k likvidaci korupce, nebo alespoň k jejímu omezení. K řešení je třeba ovšem pochopit základní příčinu korupce. A poté skutečně jednat. Ve své podstatě to je velice jednoduché a vyžaduje to jen elementární logické myšlení a znalost několika pojmů. Následující tabulka je k tomu pomůckou, kterou nelze při úvaze o korupci opomenout. Je to klasifikace utrácených peněz na různé účely, z nichž některé vždy vedou k neefektivním výsledkům a jsou předpokladem k vzniku korupce.

V čí prospěch peníze utrácíme/ čí peníze

Pro sebe

Pro jiného

Vlastní peníze

I) Jde o utrácení vlastních peněz, pro vlastní potřeby. Užití peněz je silně motivováno k úspoře, nebo k maximalizaci užitku

II) Jde o utrácení peněz pro potřeby někoho jiného. Zůstává motivace šetřit. Maximalizace užitku z vynaložených peněz již není tak vysoká, je spíše omezena neznalostí preferencí příjemce. Zvažujeme přitom vynaložený čas a námahu.

Peníze někoho jiného

III) Chybí motivace pro snižování výdajů. Chceme ale získat pro sebe nejvyšší hodnotu.

IV) Není žádná motivace k šetření cizích peněz na cizí potřeby. Preference toho kdo rozhoduje, ovlivní užití peněz pro někoho jiného. Peníze nejsou vynaloženy na nejlepší alternativu, peníze jsou vždy vynaloženy neefektivně.

Všechny státní programy, všechny tzv. politiky, které mají nějaké náklady jsou ve čtverci IV. Touha dostat se k penězům někoho jiného je silná. Mnozí včetně byrokratů, kteří řídí rozličné programy se budou snažit získat peníze pro sebe, spíše než by je dali někomu jinému. Vzniká tedy silné pokušení ke korupci a podvodům. Tyto procesy lze obecně nazvat přerozdělováním. Přerozdělováním pro sebe a také ve prospěch jiných.

Pokus lidí přesměrovat vládní výdaje na sebe má dva důsledky, které nemusí být na první pohled patrné ([1]):

  1. vysvětluje se tak proč mnoho programů má tendenci podporovat spíše střední vrstvy, než nižší a chudé, pro které se tyto programy zpravidla dělají. Chudina nejenže nemá schopnosti, které jsou ceněny na trhu, ale také schopnosti, které jsou potřebné pro úspěšný politický boj o přerozdělované peníze. Jejich znevýhodnění na politickém trhu je pravděpodobně větší než na trhu hospodářském. Bývalí reformátoři, kteří to všechno dobře mysleli a pomohli přijmout sociální opatření, přejdou k jiné, nové reformě, chudí jsou ponecháni sami sobě, aby se bránili, a skoro vždy jsou přemoženi skupinami, které již demonstrovaly větší schopnost mít výhodu z dostupných možností.
  2. druhým důsledkem je, že čistý zisk příjemců převodu bude nižší, než celkové přerozdělované množství. Je li možnost někomu sebrat sto peněz, vyplatí se rozdělovatelům utratit do sta vlastních peněz, aby je získali sami. Příjemci si zpravidla musí obstarat žádosti, rady, zprostředkovatele, a také vynaložit i jiné náklady k získání podpor, dotací.

Původní opatření nedosáhnou cílů, které s dobrým úmyslem stanovili původní reformátoři, iniciátoři „dobrých záměrů“. Usoudí, že nebylo uděláno dost a hledají další programy. Za spojence mají jak lidi, kteří předpokládají svou budoucí kariéru v úřadech, dohlížejících na program, tak i lidi, kteří věří, že budou mít více peněz na utrácení. Důsledky vyhledávání dotací, podpor, tak pomáhají vysvětlit, tlak na další a další výdaje, na více a více programů.

Programy čtvrté skupiny (IV) přivádějí lidi, kteří přerozdělení provádějí, do pozice, kdy rozhodují co je dobré pro jiné lidi. Důsledkem je, že se u nich vytváří pocit skoro božské moci a v druhé skupině příjemců pocit infantilní závislosti. U příjemců zakrňuje schopnost chovat se nezávisle a činit svá vlastní rozhodnutí odpovědně. Vedle plýtvání penězi, vedle neschopnosti dosáhnout proklamované cíle, je konečným důsledkem omezování morálních principů, které vyspělou společnost drží pohromadě. Některé další důsledky přerozdělování lze poměrně snadno identifikovat jako tendence směřování k socializmu.

Tvrzení, že programy, ve kterých se jedná o cizích penězích, penězích někoho jiného, jsou vždy neefektivní je tvrzením zásadním. Opírá se o základní principy jednání lidí. S výjimkou prvního (I.) čtverce, ve kterém je svobodný člověk, schopný rozhodovat sám o sobě, člověk, který rozhoduje (jedná) nezná preference lidí, v jejichž prospěch jedná. Pokud nějaké preference jiných lidí zná, tak se může jednat jen o preference projevené. Podmínka aby takové preference byly pravdivé je, že preference lidí jsou v reálném čase konstantní. Taková podmínka však je nesplnitelná. Preference se mění v reálném čase a nejsou shodné mezi žádnými jedinci. Vedle chybného předpokladu konstantnosti je chybou, že pouhému vyptávání se lidí nelze přiřadit žádnou vypovídací schopnost, nejsou-li dotazovaní jednotlivci postaveni před skutečnou volbu v praxi. Prostě z různých důvodů nemusí říkat pravdu.

Onou slabinou korupce je tedy omezení přerozdělování. Ponechat lidem jejich peníze, aby o nich rozhodovali oni samotní ve svůj prospěch. Pokud se přerozdělování zvětší, zvýší se i korupce. Přerozdělování je jedním z hlavních rysů socializmu. Čím více přerozdělování, tím více socializmu, čím více socializmu, tím více korupce. Zásadní je tedy co vlastně chceme. Dobře je si též uvědomit, že nekonečný boj s korupcí má také své náklady.


[1] Friedman M., Friedman R.: Svoboda volby. 1992, Liberální institut Praha, ISBN 80-85467-85-2

Autor: Pavel Zadražil | sobota 14.1.2012 18:42 | karma článku: 6.03 | přečteno: 534x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Soudruzi mají poněkud vetchou paměť

Naši soudruzi ve snaze kritizovat současnou životní úroveň v naší zemi, nás porovnávají s vyspělými zeměmi, ale nějak zapomínají, že sami mají máslo na hlavě. A to pořádné.

22.9.2017 v 6:11 | Karma článku: 22.21 | Přečteno: 397 | Diskuse

Libuse Palkova

Bude EET zavedeno i v kostelích?

Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

22.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 375 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 373 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 4.19 | Přečteno: 205 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2000
Důchodce, se zájmem o ekonomiku, politiku a aktivní stáří. Svoboda jednotlivce je to, oč tu běží.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.